Tomáš Roud

Miluji tě a děkuji ti ♥

Category: Člověk (page 1 of 4)

Vzdávám se všech občanských práv

Já, níže krví podepsaný Tomáš Roud se tímto zcela oddávám vládě státu.

Vzdávám se všech občanských práv.

Plně si uvědomuji, že jsem při vědomí a zcela jasné mysli. Prohlašuji, že jsem pouhý člověk a že jsem si vědom svých omezení, podmínění, programů a nezdravých názorů. Jelikož mám uvnitř sebe tak veliký zmatek, že sám nevím, co si mám myslet, oddávám se tímto dokumentem zcela mojí vládě státu, které vděčím za to, že mohu žít šťastně dál.

Vzdávám se tímto všech svých osobních práv, která pro mne byla pouze matoucí a sám jsem nevěděl, jak s nimi nakládat.

Moje milovaná vláda ví mnohem lépe, co je pro mne dobré, a nejen pro mne, ale i pro moje blízké.

Moje milovaná vláda hledí jak do minulosti, přítomnosti, tak do budoucnosti, tedy ví nejlépe, jak interpretovat minulost, řídit přítomnost a umí mnohem lépe než já plánovat a přinášet mi do života radost a štěstí.

Odevzdávám své milované vládě právo volby, které bylo pouhou iluzí a velmi těžkým břemenem.

Odevzdávám své milované vládě svoje tělo, protože moje milovaná vláda ví nejlépe, jak se mám stravovat, jak se o tělo mám starat, kdy a jak se mám hýbat.

Plně se podřizuji tomu, co moje milovaná vláda zamýšlí v oblasti péče o zdraví těla a to jak léky, preventivním vyšetřením a očkováním a lékařskými zákroky.

Slibuji, že již nikdy nepronesu proti své milované vládě křivého slova, protože moje milované vláda ví nejlépe vše a je strážcem pravdy.

Předem souhlasím s jakýmkoli trestem či omezením, protože to moje milovaná vláda vůči mne činí nerada a jen z toho důvodu, abych byl ještě lepším členem společnosti.

Plně souhlasím s tím, že vláda ruší všechny daně. Daně se ruší bez výjimky. Zároveň souhlasím s tím, že veškerý svůj peněžní příjem bude za mne moje milovaná vláda vybírat na svůj účet a to proto, že já neumím tak dobře nakládat s penězi jako moje milovaná vláda. Z příjmu mi bude vláda posílat tolik, kolik uzná za vhodné pro mne, protože ví nejlépe, kolik potřebuji ke šťastnému žití.

Vzdávám se ve prospěch vlády veškerého majetku, který plodí pouze zlo mezi lidmi, protože si nedokonalí lidé pouze závidí a dokonce si i ubližují. Vláda umí majetek spravovat mnohem lépe než lidé a tak ví nejlépe, co je pro nás dobré.

Slibuji, že moji milované vládě budu kdykoli k dispozici pro jakoukoli potřebu obrany státu. Kdykoli a v kteroukoli dobu jsem připraven nasadit život za obranu mojí milované vlády ať na území státu tak i kdekoli jinde na Zemi či ve vesmíru.

Vzdávám se tímto všech rodičovských práv, protože moje milovaná vláda ví nejlépe, co je pro moje potomky dobré a ví nejlépe, co se mají učit, jak mají myslet, co mají říkat a jak se mají zapojovat do společnosti.

Plně souhlasím s tím, že soukromí neexistuje. Moje milovaná vláda má možnost mne kdykoli sledovat, kontrolovat a ochraňovat a to z důvodu zajištění bezpečnosti mé a mých bližních.

Slibuji, že mojí milované vládě vždy nahlásím, kdybych viděl, že někdo nedodržuje vládou stanovená pravidla, která jsou pro občany vždy dobrá. Ať se bude jednat o osby mne cizí, či moje blízké. Uvědomuji si, že celá společnost stojí na dobrých pravidlech vlády a každý musí být potrestán pro ochranu a radostné žití druhých.

Moje milovaná vláda se o mne a moje blízké stará s láskou a péčí a za to jí vděčím svojí celou duší.

Tomáš Roud

P.S. Nebo si založíme vlastní stát? www.liberland.org 🙂

Svobodná republika Liberland

Svobodná republika Liberland

 

Jak poznáš, že jsi ve SVÉM STŘEDU?

Tohle si se zkopíruju od Kamila z FB, abych si to připomínal a porovnával si podle toho, jak vzdálený od svého středu jsem 🙂

  1. Prožíváš pocit blaženosti i bez zjevných příčin
  2. Cítíš se zamilovaný-á, i když se to nevztahuje k nikomu konkrétnímu
  3. Nemá na tebe vliv žádná negativní emoce z venčí, jakoby se před tebou všechno zlo a negace rozpouštěly ve světle
  4. Raduješ se z maličkostí
  5. I když jsi fyzicky právě sám-a, vnímáš, že jsi uprostřed všeho dění
  6. Necítíš žádné ohrožení, všechno co k tobě přichází vnímáš jako přirozené, hravé, zajímavé, poučné…
  7. Nemáš strach ze smrti, ze změny, z odloučení, z prázdnoty, samoty a z nemoci
  8. Každý nový den vnímáš jako šanci udělat něco jinak, něco nového se naučit, někoho druhého potěšit, podpořit a inspirovat
  9. Cítíš se silný-á a nemáš potřebu to někomu dokazovat
  10. Vidíš a vnímáš božství ve všem kolem sebe
  11. Cítíš, že je ti Bůh-Vesmír-Universum-Zdroj…. nejbližším příbuzným na kterého se můžeš spolehnout
  12. Jsi si vědom-a velkého citu a lásky k sobě a ke všemu okolo tebe
  13. Neexistují žádní nepřátelé
  14. Víš, že neexistuje dobro ani zlo, existuje jen lekce a zkušenost= CESTA
  15. Kam vejdeš, všechno prozáříš svým světlem, láskou a dobrem
  16. Nebereš se příliš vážně, neustále si udržuješ nadhled
  17. I když druhý jančí, ty víš, že je všechno v pořádku
  18. Umíš se smát očima

Chození bosky

Chodit na boso je nejen příjemné, ale také velmi prospěšné.

Dnes je 28.2.2015 a na procházce jsem si prošel potokem a potom několik kroků zcela bosky,
až nohy oschly, vlezljsem si zase do bot.

Plánuji chodit více bos a to nejen v létě a doma či na zahradě, ale i třeba do města.

Chození bosky léčí

Ač současná lékařské obec odmítá akupresurní body jako neexistující, dělá mi chození bosky moc dobře. Mám pocit, že se chodidla příjemně masírují a to se projevuje do celého těla.

Chození bosky pro uzemění

Dalším aspektem je to, že jsem spojený se Zemí. Cítím se více ve spojení ve smyslu, stát nohama pevně na Zemi. V botech takový pocit nemám.

Dal jsem si proto předsevzetí, že se budu chtít každý den, aspoň na chvilku projít bos po Zemi.

Ať bude léto, zima, bahno, je to jedno … hurá.

Odložil jsem brýle

2015-02-09 19.17.54

Odložení brýlí

Dnes je to 4. den, kdy jsem odložil brýle a rád bych se o tuto zkušenost podělil.

Brýle v hlavní roli

Někdy před 13ti lety mne začala bolet hlava při dnesch a nocích u monitoru. Stejně tak jsem neměl rád jízdu v autě, když se začalo šeřit.

Nechal jsem si změřit oči a vyšlo mi 0,5 dioptrie na blízko. Tedy mi byla diagnostikována dalekozrakost.

Asi tak před 3ma lety jsem dostal již 0,75 dioptrie a je pravda, že se oči zklidnily, hlava mne nebolela, číst jsem mohl hodiny bez únavy.

Když brýle vyřešily můj problém, tak co mi schází, ptáte se?

Závislost na brýlích

Rád chodívám do sauny a neumím si představit, že bych uvnitř seděl v brýlích. Proto jsem si je nechával ve skříňce a bolest hlavy v průběhu saunování jsem vydržoval. Postupem času jsem si brýle začal nosti i do prostor sauny. Tedy, vysaunoval jsem se, ochladil, nasadil brýle a vlastně jsem je měl pořád při sobě. Už jsem se klepal, až si je nasadím, až si budou moci oči odpočinout od námahy.

Od čeho musejí oči odpočívat?

Uvědomění o vlastním zdraví

To se stalo v noci ze 4. na 5. února. Brýle jsem odložil a hotovo.

Proč jsem je odložil?

Uvědomil jsm si, že se na nich stávám více a více zavislým. Že už ani pár minut nejsem schopen koukat bez nich. Vzpomněl jsem si na ty krkolomné situace, když jsem stavěl chatky pro pobyty ve tmě. Zkuste si s brýlemi vrtat něco na zemi a u toho stát v předklonu, prostě ty brýle furt padají, nebo se motají 🙁

Co ale dělat konkrétně?

Krok za krokem k odložení brýlí

1) Rozhodněte se, že brýle už nosit nebudete. Necítíte-li se na radikální řez, určete si časový harmonogram, či činnosti u kterých je nebudete nosit. Např. doma či právě v sauně.

2) Uvědomte si, že brýle napomáhají strnulosti a zlenivění nejen očí, ale celé oblasti svalů kolem očí i krku a zad. Proto odložením brýlí se rozhodujete oči i svaly a krk posilovat.

3) Přečtěte si knihu od Ing. Františka Víchy – Dobrý zrak bez brýlí, stáhnout se dá uložená na internetu.

4) Pravidelně cvičte oči i svaly. Pohybování očí do krajních poloh, kroužení očima, zaostřování na dálku a na blízko. Odpočinek očí po 5ti řádcích čtení. Uvolňování napětí v oční oblasti masážemi očí i svalů.

5) Užívejte si nové pocity, kdy např. nemusíte otáčet celou hlavu, abyste někoho viděli z boku, ale stačí tam stříhnout očima 🙂

Držím vám palce, přátelé!

P.S. Ve výroční měsíc odložení brýlí se pokusím sepsat svoje postřehy z cesty za zdravým zrakem.

Děti jsou líné a hloupé

Zde nepojednávám o lidech, jež mají potíže s mozkem, jako jsou úrazy či poruchy při narození.

S postupujícím odhalováním toho, jak to chodí ve společnosti, kdy při práci s lidmi a použitelností webových stránek, jsem dospěl k závěru, že lidé jsou více a více línější a více a více hloupější.

Lenost a hloupost jdou ruku v ruce

Je to zvláštní, ale ještě jsem nepotkal aktivního hlupáka, nebo líného inteligentního člověka. Jakoby tyto dvě vlastnosti šly opravdu ruku v ruce.

Četl jsem článek o tom, jak jsou i naše děti hloupé a líné a došel jsem k závěru, že to je pouze jedna z jejich osobností, je to projev podvědomí, program.

Jestliže má člověk dostatečné IQ k vyřešení úkolu a tento úkol nevyřeší, buď tak, že ho řešit nechce a nebo, že řešení velmi rychle vzdá, jedná se o co? Proč se to děje? Když má člověk všechny nástroje i zdroje k dispozici.

Příčina hlouposti a lenosti

Podvědomé programy mají svoje kořeny v dětství. Jak se k nám rodiče chovali a jak se dnešní rodiče chovají ke svým dětem?

Vezměte si třeba příklad dítěte, které se v 5ti letech dobývá do obalu a snaží se dostat  nanuku, Co uděláte, když to trvá moc dlouho? Řeknete “Ukaž, dělá se to takhle” a přesně v tu chvíli se stává to, že v dítěti tu inteligenci přímo zabíjíte. Stačí 100 takových situací a z děcka vyroste člověk, za kterého pořád někdo něco dělá. Z chlapců vyrostou muži s nedostatkem testosteronu, z dívek vyrostou ženy, jež se od maminky nehnou ani na den.

Uspěchaná doba plodí hlupáky

Tím, jak nedáváme dětem dostatek času k tomu, aby mohly situaci či nějakou věc řádně prozkoumat, zajistíme to, že přestanou svou inteligenci používat a trénovat. Tati otevři mi nanuk, mami nakrájej mi řízek. Synku zase jsi zapomněl zavřít, neva zavřu sám, stejně se to nikdy nenaučíš. Tu složenku za tebe vyplním, stejně bys jí zmastila apod. Znáte to?

Nemáme na děti tolik času, kolik by potřebovaly, radši to chceme mít rychle, než abychom se dívali na to, jak “zápasí s nanukem”.

Až budete chtít vašemu dítku (bez ohledu na věk) zase radit, když vás o radu přímo nepožádá. Až budete chtít dělat něco za něj, až mu budete chtít ukazovat, jak se co má dělat, pokuste se prosím sami sebe zarazit a říci si: “Ona/on to zvládne podle svého, chci jejich inteligenci podporovat, a proto nejsem pěšák v první linii, ale jsem tu jako záloha.”

Proč si neholím přirození

Tento výplod je pro ty muže, kteří ráno v koupelně strávíte více než 2 minuty. Pořád si nejsi jistý, jestli máš číst dál?

Co máš v kalhotách?

Je to samozřejmě řečnická otázka, avšak úplně jistý si nejsi. Druhá čakra, která je v oblasti pohlaví Ti určuje, jestli tam máš bimbáska a nebo buchtičku. Někdy se však stává a možná je to i tvůj případ, že v mozku máš buchtičku a v kalhotách bimbáska.

Proč se chováš jako holka?

Chemicky za to může hormon, který se jmenuje testosteron. Psychologicky za to může to, že jsi vychován ženou. Omlouvám se matky, není to přímo Vaše chyba, není to ničí chyba, je to prostě tak.

Někdy v 70 letech přišla ta doba, kdy otcové začali mnohem více pracovat, aby budovali silné socialistické Československo a to byla přesně ta doba, kdy na své syny měli méně či ještě méně času. Syn žijící pouze s matkou nemá mužský vzor a tak se v něm vyvina ženská část mnohem více, než ta mužská (bez ohledu na přítomnost bimbáska).

To je podle mne příčinou vzniku generace mužů, vychovaných ženami.

Jak poznáš, že máš v mozku holku?

  1. U maminky se cítíš v bezpečí
  2. Maminka je tvoje nejlepší kamarádka
  3. S otcem si nerozumíš a možná s ním i nemluvíš
  4. Bydlíš s rodiči i po vystudování školy
  5. Je pro tebe důležitější, co máš na hlavě než to co máš v hlavě
  6. Nosíš značkové hadry a dokonce si je sám kupuješ
  7. Koupání se svíčkami se ti líbí a tak se se svíčkami koupeš i sám
  8. Na vaně máš arzenál sprchových gelů, abys měl vůni dle nálady
  9. Jestli máš auto, je buď holčičí (malé), vytuněné, nebo obrovské
  10. Aha či Blesk si asi nekoupíš, ale do otevřenýho časáku se mrkneš
  11. Jsi single a hledáš holku
  12. V sexu máš žádné, či minimální zkušenosti, ale na faceu radíš, jak se to dělá

No a nějaké další příznaky.

Hledáš si holku?

Sorry, pro holky hledající testosteron (drtivá většina holek) nejsi správný objekt. Pro holky hledající holku jsi mozkově OK, ale sorry bimbásek je na obtíž.  Šanci máš u holek typu “maminka”, ale ta tě zas bude buzerovat a to ty nechceš. Ufff

Jak z toho ven?

Udobři se s otcem. Poděkuj mu, za tvůj život a za všechno, co ti kdy dal a za to že tě miluje. Omluv se mu za vše, co jsi mu kdy způsobil. Požádej ho o odpuštění a řekni mu, že ho miluješ.

To je první krok, zbytek již půjde automaticky.

Až najdeš v sobě muže, půjde Ti vše samo a nalezneš vytouženou lásku.

Terapie tmou

A je to tady, svatyně na terapie tmou je v podstatě dokončená a může v tomto roce přijmout prvního praktikujícího.

Oficiálně začínáme terapie tmou 5.7.2014

Po několika měsíční rekonstrukci se můžete hlásit na terapie tmou na vlastních stránkách.

V době psaní tohoto článku jse již plno až do listopadu (5 měsíců dopředu), proto jsem se rozhodl postavit i druhou svatyni na terapie tmou.

Proč terapie tmou?

Protože je terapie tmou jedna z nejstarších praktik pro léčení, do kterých patří půst, masáž a právě pobyt ve tmě. O půstu si můžete řečíst na www.40dni.cz, masážní salón má každý ve svém městě a na pobyt ve tmě můžete přijet ke mně a nebo se podívat v ostatních centrech terapie tmou, jestli mají volno.

Fotografie terapie tmou

Zde je několik fotek z rekonstrukce i finálního stavu.

2014-06-15 17.36.59 2014-06-13 17.07.41

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Více fotografií nadete ve fotogalerii terapie tmou.

Tolerance vs. respekt

Na první pohled se zdá, že tolerance a respekt jedno jsou. Někteří dokonce považují tato slova za synonyma. Zkusme si říci příběh z praxe.

Toleruji tvoje chování

Váš 15letý syn se vrátí ze školy o hodinu později s hlavou obarvenou na zeleno. A co teď? Začnete ho přesvědčovat o tom, že zelené vlasy nejsou mainstream, nebo dokonce, že se vám to nelíbí?

Pak může nastat několik situací. Buď přesvědčíte potomka, aby si tu barvu zase nechal odbarvit, nebo ho ostříháte do hola, prostě prosadíte svojí. Což nebude ani respekt ani tolerance.

Nebo můžete se skřípěním zubů jeho barvu strpět, třeba pod tíhou argumentů, že je to teď in, nebo protože se nechali obarvit s nejlepším kámošem. Ale pokaždé, když se na něj podíváte, bude ve vás ten pocit, že to není dobře, ale držíte pysky.

Někomu se stane, že je mu to úplně jedno, “ať si chlapec dělá na hlavě komédie, jaký chce” a někdo je dokonce tak nadšen zelenou barvou potomka, že se nechá obarvit sám do zelena 😀

Co je to ta tolerance?

Tolerance je lhaní. Je to úmyslné obelhávání sama sebe, že to co se děje odmítáme, ale navenek se tváříme jako že nám to nevadí. A časem nejen navenek ale dokonce přesvědčíme sami sebe logickými i nelogickými argumenty, že nám to nevadí.

Ve skutečnosti jen zamkneme svůj nesouhlas a odpor někam do klece a schováme klíč.

Proč se trápit a nerespektovat?

Naproti tomu respekt není o přijímání, souhlasu nebo argumentech. Respekt znamená, že nikoho a nic nechceme měnit, že nejen, že tolerujeme druhé jací jsou, my je prostě vnímáme takové, jací jsou. Není zde ani špetka odporu.

S respektem nemusíme mít vězení s obludáriem pro naše nechtěné emoce a pocity 😉

Díky respektu dovolíme bezpodmínečné lásce proudit.

P.S. A jak vyřešit případ se synem? To správné řešení poznáte tak, že se vám uleví a ucítíte štěstí a lásku.

Spravedlnost nebo závist?

Příběh o spravedlnosti rovnou od zdroje 🙂

Matouš, 20. kapitola

“Nebeské království je podobné hospodáři, který vyšel za svítání, aby najal dělníky na svou vinici.
Domluvil se s dělníky na denáru za den a poslal je na svou vinici.
Když vyšel ven okolo deváté hodiny, uviděl jiné, jak postávají na návsi a zahálejí,
a tak jim řekl: ‚Jděte i vy na mou vinici. Dám vám spravedlivou odměnu.’
A tak šli. V poledne a kolem třetí odpoledne vyšel znovu a udělal totéž.
Když pak vyšel kolem páté odpoledne, našel jiné, jak tam postávají, a tak jim řekl: ‚Proč tu stojíte a celý den zahálíte?’
‚Nikdo nás nenajal,’ odpověděli mu. Řekl jim tedy: ‚Jděte i vy na mou vinici.’
Večer řekl pán vinice svému správci: ‚Zavolej dělníky a vyplať jim mzdu, počínaje od posledních až po první.’
Přišli tedy ti najatí kolem páté odpoledne a dostali každý po jednom denáru.
Když přišli na řadu ti první, mysleli si, že dostanou víc, ale i oni dostali každý po jednom denáru.
A když ho dostali, začali reptat na hospodáře:
‚Tihle poslední pracovali jednu hodinu a tys je postavil naroveň nám, kteří jsme v tom horku dřeli celý den!’
On však jednomu z nich odpověděl: ‚Příteli, já ti nekřivdím. Nedomluvil ses se mnou na denáru?
Vezmi si, co ti patří, a běž; já ale chci dát tomuto poslednímu stejně jako tobě.
Nesmím si snad na svém dělat, co chci? Anebo snad kvůli mé štědrosti trpíš závistí?’
Takto budou poslední první a první poslední.”

Proč se nám neplní přání?

Miláčkové drazí! Všimli jste si někdy, proč dostáváme přesný opak toho, co si navzájem přejeme?

Jak je to s přáním si?

Potkáme se a popřejeme si dobrý den, 9x z deseti je to jen naučené jako třeba kašlání, nebo pocení a to 1x z deseti stejně nemyslíme vážně, protože máme plnou hlavu myšlenek na to, jak zrovna tenhle den stojí za starou bačkoru.

Šťastné a veselé Vánoce si přejeme a předháníme se v nejoriginálnějším přání, zapojujeme vtip a kopírujeme kde co. A jaké máme Vánoce. Holky pečou cukroví, jak kdyby měl přijít hladomor. Ač mají 20 druhů, tak všechno často chutná stejně (tuk, oříšky, mouka, cukr) a my pěkně chválíme, jak je to dobré. U toho si vyslechneme 3 měsíční story o tom, jak jí bolejí nohy a kolik plechů vyhodila a kolik nocí probděla. Kluci zase vezmou útokem parfumérie, drogerie a textily a jako správní lovci se snaží odškrtat všechny položky na dopise Ježíškovi. Všechny nás pak děsně štvou přeplněné markety a lidé peroucí se o poslední vánočku v plastikovém obale. Děti se stresují již měsíc, že vystresovaná babička s připálenejma řízkama bude křičet na celý barák. Že by klid a pohoda?

Na narozeniny si přejeme velmi často zdraví a peníze. Když někdo přeje zdraví, tak má hned paralelně myšlenky o tom, jaké všechny má nemoci a aby to ten druhý chudák neměl taky tak. S penězma je to jak se zdravím, ti co je nejvíc chtějí, tak je nemají a za současného stavu vibrace ani mít nebudou.

Loučíme se a řekneme si dávej na sebe pozor. A proč? No protože je venku mlha a náledí a mohlo by se něco stát, tak na sebe prosím dávej pozor.

Budu na tebe myslet. No tedy ve skutečnosti nebudu, protože budu myslet na něco úplně jiného, když nebudu s tebou, budu mít jiné podněty. Ale vypadá to hezky.

Proč jsme tak pokrytečtí?

Už se Vám povedlo někomu popřát, ať se má, jak si zaslouží? Ať se o něj jeho zdraví stará, jak on se stará o svoje zdraví?

Na Vánoce by nikdo neměl být sám. A proč? To je samota něco jako prašivina nebo mor?

Jsme opravdu tak pokrytečtí a děláme to vědomě?
Nebo jen nevíme, že žijeme v iluzi přání, kdy si přejeme vyhnout se prvnímu a dostat druhé?

Funguje nám to, nebo dostáváme prvního přidáno?

Older posts

© 2017 Tomáš Roud

Theme by Anders NorenUp ↑

Může se Vám líbitclose