angel_morning_theme-198503-1229307445

Horolezec leze sám po skále. Když už je nahoře na římse, tak se odpoutá a jen tak si sedne a kochá se výhledem.

Jenže mu ujede noha a on spadne, ale nesletí úplně, protože se zachytil za kořínek malého stromku. Volá o pomoc, ale nikde nikdo. Tak tam jen visí a říká si, že určitě za chvíli umře a dostane se do stavu úplné beznaděje.

Najednou se ozve hlas, “Já tě zachráním”. Horolezec nevnímá. Tak ten hlas přidá na intenzitě. A na to horolezec odpoví “Hurá, to jsem rád, ale nevidím tě, kdo jsi?”. Hlas odpoví “Já jsem tvůj anděl strážný, zachráním tě”. Horolezec se ptá: “A jak mne chceš zachránit, když tě nevidím?” Anděl strážný mu na to odpoví: “Já jsem anděl, stačí, když mi budeš důvěřovat”.

Horolezec samozřejmě nechce umřít a tak jasně prohlásí, “Ano, věřím ti, zachraň mne!”.

Anděl strážný odpoví “Dobře tedy. Zachráním tě …  stačí, aby ses pustil toho kořenu!”.

… hoops …

… ticho …

… ticho …

… ticho …

… stále ticho …

Horolezec najednou zakřičí z plných plic:

“Je tu ještě někdo jiný, kdo mne může zachránit?”

Tak co?

Jakou máte v sobě víru Vy?