Česká republika se stává centrem osobního rozvoje. Tento fakt je viditelný úplně všude.

Příčina osobního rozvoje

Jestli tomu rozumím dobře, tak slovo rozvoj je synonymum od slova růst. Znamená to tedy, že pokud něco rozvíjím, tak je to zavinuté a bude se to rozvíjet a růst. “Samozřejmě ne ve smyslu zavinutého klubíčka a rozmotávání 🙂“.

Ve spojení s rostlinou tomu rozumím tak, že ze semínka vyroste (rozvine se) květina. Chápu to tak, že již v semínku je uložen záměr vyrůst v květinu.

Jaký je záměr v osobním rozvoji?

Co když je rozvoj jen další lež?

Vidím to sám na sobě a mám domněnku, že ostatní lidé to mají podobně. Jestliže zmíním, že se chci osobně rozvíjet, uvědomuji si v tu chvíli, že jsem osobně nerozvinutý, tedy svinutý, či malinký?

Může se stát, že se objevuje touha po růstu, protože si uvědomuju, že jako malinký a nerozvinutý, jsem vlastně zranitelný a ostatní se mnou můžou vorat?

Jak vím, že se potřebuju osobně rozvíjet? Podle čeho se to měří?

Pravda je možná v dokonalosti

Kam se dostanu a jaký budu, až osobně vyrostu?

Budu pohodový boháč se spoustou přátel, respektovaný pan politik, obdivovaný přednášející na vysoké škole, nebo uctívaný duchovní guru?

Je možné, že touha po osobním růstu je jen skrytá touha po dokonalosti? Po TÉ dokonalosti o které jsme si udělali obrázek, jak vypadá. Po TÉ dokonalosti, které pořád nemůžeme dosáhnout a protože takový nejsme, tak se obviňujeme a hledáme, jak dokonalosti dosáhnout.

Co kdybychom se na veškerý osobní růst vykašlali a nikam už nerostli, co by se stalo?

Co kdybychom zůstali takoví, jací jsme, a začali jsme se mít konečně rádi?

2013-05-17 12.01.02 new