Jak mi docvaklo, co děláme, když něco nechceme a odmítáme.

Přepis video článku Neperlivá voda jako odmítání pravdy:

Ahoj,

právě jsem byl v restauraci a objednával jsem si vodu a servírka se mě ptá “a dáte si perlivou?” a já říkám “chtěl bych si dát takovou tu normální” a ona “máme buď perlivou nebo neperlivou”, říkám “aha, tak bych si dal tu neperlivou prosím”.

A v tu chvíli mi došlo, kolikrát my vlastně v životě říkáme to co nechceme. Všimli jste si jak používáme takový věci jako já jsem nekuřák, on je nemohoucí. A vyjadřujeme pořád to co nejsme, to co nechceme.

Jak by to asi vypadalo, když bysme začali mluvit o tom co chceme, to co je normální, co máme rádi. Místo toho, nechci svojí práci, nebaví mě tohle, nebaví mě tamto.

Co kdybysme začali vyjadřovat, to co jsme a ne pořád, to co nejsme.

Jak by se nám žilo?

Děkuju, mějte se pěkně.