Tomáš Roud

Miluji tě a děkuji ti ♥

Hubnutí s RAW food

Celý život se potýkám s váhou mého těla. Nejde ani tak o to, že bych svoje tělo nemiloval, to jako ne, miluju ho velmi. Spíše jde o to, že je nepraktické mít 100kg. Musím si rozepínat kalhoty v autě, nebo si koupit dokonce jiné, větší.

Proč nemůžu zhubnout?

Uvědomuju si, že jsem měl období jakýchsi vln. Buď jsem jedl hodně a často sladké, bonkonky, čokoláda, to bylo moje. A nebo jsem nejedl vůbec, když jsem si dal třeba 7 dní půst, sundal jsem 5 kg a mohl jsem zase se zase 2 měsíce ládovat. Tudy ale cesta nevede 🙂

Včera mne napadlo, že ani tak nejde o nějaké kalorie, protože jsou lidé, jako třeba já, kdy fyzicky dost pracuju na zahradě, cvičím, tančím a stejně jsem se držel s váhou 95 – 100 kg. Genetika s tím asi hraje taky co do činění, jelikož muůj tatínek i babička také řeší váhu, jenže na genetiku se mi vymlouvat moc nechce.

Jak je tedy možné, že člověk, co nejí maso, fyzicky aktivní má 100 kg?

Právě včera mi došlo, že tělo neukládá tuk jako zásobu na později, ale v tom tuku ukládá toxické látky. Právě toxické látky, které jíme v jídle, které se nám dostanou do těla z ovzduší nebo vody, ty se v tucích ukládají. A je krásně vidět, jak se ukládají co nejdále od orgánů. Tuky s toxickými látkami se ukládají v zadku nebo břiše, rukou, nohou a tak to pokračuje.

Způsoby přípravy jídla a vznik toxických látek

Vlastně existuje takové pravidlo, že čím více se potravina zpracovává, tím méně výživných látek v ní zůstane a ve více toxických látek se promění.

1. Sušení

Při průmyslovém sušení, kdy se produkují různé rýžové racio chleby, sušenky a tak, dochází k používání teploty přes 100 a dokonce někdy až přes 150 stupňú. Takové potraviny jsou extrémně dehydrované a tělo musí pak použít svojí vodu, aby je zpracovalo. Nemluvě o vzniku toxických látek.

2. Uzení

Sýry a maso se udí v kouři, aby dlouho vydržely. Protože právě ani bakterie takové potraviny nechtějí jíst. Při uzení se do potravin dostává spousta karcinogenních (rakovinotvorných) látek, které jsou v takovém množství, že tělo je prostě nezvládá. Dnešní průmyslové potraviny jsou na tom trochu lépe, protože uzené dnes znamená jen přidané uzené aroma, což je chemikálie, které nám evokuje chuť, jakoby potravina byla uzená.

3. Pečení

Při pečení se vysokou teplotou, často až 180 stupňú, narušují škroby a tím vzniká velmi toxická látka Akrylamid, která velmi negatovně ovlivňuje nervový systém. Proto nám také více pečené stimuluje chuťové buňky.

4. Smažení – fritování

Toto je asi nejdrastičtější forma úpravy potravin, kdy je potrava vystavována teplotám i přes 250 stupňů. Toxických látek se udělá ještě více, než při pečení, jelikož se rozkládají škroby i tuky.

Viděl jsem “krásný recept”, který dělaly děti ve škole:
Vezmete si 2 plátky veky, namažete je marmeládou, obalíte ve vejci a strouhance, jako řízek, osmažíte a nakonec posypete práškovým cukrem.

WOW dobrou chuť 😉

Jak pomáhá RAW food při hubnutí

Prakticky to funguje tak, že RAW food – živá strava obsahuje mnohem mnohem méně toxických látek (protože toxicitu neurčuje ta látka, ale její množství) a proto se s těmito látkami tělo snadno vyrovná, neutralizuje, vyloučí.

A protože zpracovat RAW food – živou stravu stojí velmi málo energie, zbývá spousty energie na to, aby tělo zamaklo na toxických látkách uložených v tucích. A proto se tedy na RAW food hubne 🙂

Jakých potravin jsem se vyvaroval a hubnutí jde samo

1. Mléko a mléčné produkty

Člověk používal mléko a mléčné produkty ke svému přežití v minulosti a v těžkých dobách, kdy nebyly k dispozici jiné potraviny. Dnes tento deficit potravin nehorzí, avšak na mláko a sýry jsme si tak zvykli, že je jíme nadále, ač to již není potřeba. Zvýrazňovače chutí, které se dávají dnes do sýrů a mléčných produktů jsou tak dobré … a také tak návykové. Dnešní mléko je pasterizované, homogenizované a tím má ještě méně těch látek, díky který naši předkové přežili. Dnešní mléčné produkty v sobě navíc obsahují hnis, kravičky nemají dostatek pohybu a tak jejich těla jsou často nemocná, aby se na to nepřišlo, tak jsou dopovány antibiotiky. Dnešní běžný mléčný výrobek obsahuje 327.000 buněk hnisu na cm3. Což je v pohodě, protože legislativa umožňuje až 750.000 buněk hnisu na cm3.

Věděli jste, že máme v legislativě zakotveno, kolik hnisu smí být v mléčných produktech?

No a ten hnis s toxickými látkami se právě ukládá v tucích a proto mléčné produkty podporují tloustnutí. Jestliže konzumujete mléo z farmy a nebo kozí a nebo ovčí či jiné, budou hodnoty hnisu a toxických látek možná jiné, můžete i sami sebe chlácholit že dokonce nulové. Když tomu chcete věřit …

2. Pečivo

Pečivo, tedy pekárenské výroby, je nejběžnější potravinou u nás i ve světě. Nejběžnější surovinou do pečiva je pšenice. Pšenice obsahuje látky, které nejsme schopni strávit a proto je nutné ji upéct či uvařit, aby se rozpadly na námi stravitelné, avšak se bohužel tímto procesem zabijí ty látky, které tam být mají. Respektive se promění v celou škálu toxických látek, se kterými se pak tělo potřebuje vypořádat.

Zajímavé je, že tyto toxické látky působí na mozek velmi podobně jako drogy, jako kofein v kávě či nikotin v tabáku. V mozku narostou neuronové receptory a ty pak doslova vyžadují tyto toxické látky v potravě, ač paradoxně tělu značně škodí svým objemem.

Již dávno se přišlo na to, že když se pšenice a ostatní semínka nechá naklíčit, tak chemická obrana semen povolí a nastartují se v semínku procesy, díky kterým se kativují enzymy a je pro nás mnohem mnohem lépe stravitelné a využitelné.

Nehledě na to, že dnešní průmyslově vyráběné pečivo má ještě menší podíly pšenice či jiných obilovin a o to více má přidávány chemické zvýraz

Jednou jsme doma vedli zajímavou debatu nad kukuřičným chlebem.

Klasický vs. nový způsob přípravy kukuřičného chleba

Dříve se vypěstovala kukuřice, potom se usušila, namlela, uskladnila, přidala se do ní voda a případně kypřící látky, dala se do pece a upekla. Po schladnutí se konzumuje chléb.

Proč se rovnou nenechá kukuřice naklíčit, pak rozemlít, jemně usušit a konzumovat?

3. Maso

Kdysi, když ještě lidé pojídali poldy, se velmi báli predátorů. Třeba takový tygr, který neohroženě procházel lesem a sežral, co se mu chtělo. Viděli v něm velikou sílu a neohroženost, terou si přáli získat také. A proto věřili, že když pojí z jeho těla, získají tké takovou sílu a neohroženost. Takovéto rituály přežívají dodnes. Kdy se třeba ochutnávají syrová játra střelené zvěře, nebo se pije kohoutí krev apod.

Dnes již ani tak nejde o rituály, jako o pokrytectví, kdy 95% lidí kupujících maso v obchodě by nikdy to zvířátko nemohli zabít, ale maso v plastikové nádobě již není zvíře 🙂

Jednou dostala manželka nápad, že kdyby měla jatka prosklené stěny a ještě by byla umístěna hned vedle supermarketu, kolik lidí by maso přestalo jíst 🙂

Dokonce jsem jednou obdržel ospověď při dotzu, jaký je rozdíl mezi psem a krávou, cituji “Protože kráva je jateční zvíře.” No budiž.

Zmiňovat se o toxických látkách v mase, antibiotikách, steroidech v kuřecím mase apod. nemá moc významu, to by bylo jako nosit sovy do Atén.

4. Sůl

Bez soli bychom vlastně ani nemohli maso a sýry konzumovat. Zkuste si udělat třeba přírodní řízek a nijak ho neosolit a neokořenit. Dobrou chuť 🙂 Sůl je dnes konzumována v takovém množství, že naše republika spotřebuje denně 150 tun soli. Tohle množství jíme denně. VYchází to na 15g na osobu.

Ona sůl je totiž hodně skrytá a ani o ni nevíme. Třeba právě v pečivu nebo v mléčných výrobcích. Dokonce kosmetika obsahuje sůl. Sůl přidáváte i do vařeného a pečeného jídla. Brambory nebo rýže se vaří se solí a masíčko se prosolí také.

Sůl sama o sobě škodlivá není, to ani kyanid. Jde o množství. Tělo ukládá přebytečnou sůl, kterou neumí zužitkovat či vylouči, v kloubech. Často lidé již kolem 35 – 40 roku věku mají potíže s klouby, které se pak vysušují, jelikož sůl na sebe váže vodu.

Takový zarušený recept na dobré jídlo je: dej do toho glutamát a sůl a bude to dobré.

5. Cukr

A je jedno, jestli bílý rafinovaný, žlutý, nebo třtinový, hnědý a nebo jiný. Cukr neobahuje kromě chuti vůbec nic pro tělo. Je tam nic. Prázdno. Spousta lidí, kteří mají nadváhu ve skutečnosti trpí podvýživou, kdy nemají dostatek látek, jež tělo potřebuje. Cukr totiž zůsobí to, že se cítíte sytí a odmítá nadále jíst, ikdyž na základě látek vlastně hladoví.

Nejpřirozenější cukr, který se dá jíst a nijak tzv. “není na váhu” je ten v ovoci a zelenině. Schválně píšu “v” a ne “z” a to proto, že ten průmyslově extrahovaný asi také nebude nic moc. Proč? Protože ho je hodně, jak jsem psal výše, nejde o látku, ale o množství.

Cukr také tvoří velmi silné receptory a proto se ozývají takové hlášky: “Jsem naštvaná, pojď si dát kremroli” nebo “Dal bych si sladkou tečku”.

Tradiční vánoční kuličky: pokrmový tuk hera, cukr, sladké kakao a posypat kokosem.

Nové RAW vánoční kuličky: sušené datle, nepražené kakao, posypat kokosem.

Provovnejte si chuť i výživovou hodnotu obou verzí sami 🙂

A co dál s RAW food?

Za poslední 2 měsíce na RAW food mi tělo vyloučilo přes 10kg tuků a toxických látek. Děkuju mé božanské tělo, jsi úžasné.

Uvidíme co bude dál, vše je proces, miluju jídlo a miluju sebe.

P.S. Rozesmála mne věta z jednoho videa na youtube “Já jsem taky veganka, tedy vegetariánka … jenom si občas dám rybu nebo kuře” 😀

Dort k narozeninám

Umíte si někdo představit narozeninovou oslavu bez dortu?

Tiramisu po italsku

Můj nejoblíbenější dezert je určitě tiramisu. Nejsem žádný převratný kuchař a už vůbec ne pekař. Děkuju, že nemusím nic vymýšlet a použiji starý recept.

Žádné vylepšování oříškama a šlehačkou “Že šéfkuchaři z Míráku ;)”, žádné pomazánkové máslo. Jak to tam někdo může nacpat? Nechcete do tiramusu dát, co tam patří, protože je to drahé? Radši si tiramisu udělám jednou ročně, než každé 3 měsíce z pomazánkového másla, fuj 🙁

Takže, recept na tiramisu je následující:

  • 500 g mascarpone … nejvíce mi chutná z Lídlu od firmy Lovilio
  • 5 opravdu čerstvých vajec … ideálně hned od slípek
  • 6 lžic cukru … používám třtinový, nemá ten chemický ocásek na patře
  • 1x italské piškoty … ty podlouhlé
  • kakao … kvalitní, ne ty šmejdy s 3% kakaem, ale aspoň 20% ní
  • lžičku amareta … opakuji AMARETO, ne rum, ne mandlové aroma, AMARETO
  • 1 silná káva

Postup pro tiramisu

Oddělíme žloutky a bílky. Žloutky rozmícháme s cukrem, pak do toho hodíme mascarpone a rozetřeme na krém (pozor, nechat rozpustit cukr, ať je to rovnoměrně sladké). Pak rozmixujeme bílky na sníh. Jemně sníh zatřeme do krému. Uvaříme silné preso, je jedno jestli máte jen rozpustné. Do presa šoupneme lžičku amareta. V kávě s amaretem namáčíme piškoty z obou stran (pořádně, ale rychle, hodně sajou) a vysteleme misku, nbeo skleněný pekáč. Na piškoty nalijeme asi 5mm vrstvu krému a pak uděláme druhou vrstvu piškotů. Zalijeme zbytkem krémemu a srovnáme, ať tam nejsou hory. Ve finále posypeme kakaem, dělám to tak, že si dám kakao do sítka a klepu. Šup s tím na 12 hodin do lednice a pak se může podávat.

Dort za studena

Vejde se do formy na dort o průměru 24 cm.

  • 3x 400g kysaná smetana 18%, od firmy Pilos z Lídlu
  • 2x půlené broskve v plechovce velké 820 g (nebo i jahody, ananas, dle libosti)
  • dětské piškoty 240 g
  • 100 g cukru … ideálně třtinový
  • strouhaný kokos
  • agar … komu nevadí namleté kosti a klouby, může dát želatinu

Postup pro dort za studena:

Vymažeme formu pozlátkem od másla. Posypeme kokosem (na ozdobu a abychom to z formy dostali 🙂 Naskládáme piškoty do vrstvy. Smícháme kysanou smetanu s cukrem … počkáme, až se cukr rozpustí. Na piškoty dáme asi 5mm vrstvu smetany. Na to dáme nakrájené broskve. Na ovoce dáme zase vrstvu smetany. Na to zase piškoty a na piškoty smetanu. Když jsme asi 1cm od shora, dáme tam ovoce v celku. Uvaříme želé a zalijeme jím ovoce. Hurá s tím do lednice a po 12 hodinách můžeme podávat.

A teď již jenom rozvěsit balónky a doufat, že se děti pomějí 🙂

 

© 2017 Tomáš Roud

Theme by Anders NorenUp ↑

Může se Vám líbitclose