Tomáš Roud

Miluji tě a děkuji ti ♥

Spravedlnost

Dnes jsme měli s Mikuláškem krásnou úlohu v matematice:

Jak spravedlivě rozdělit pizzu?

2014-03-07 11.18.14

Asi hodinová diskuse nad “každému stejně” vyústila v následující řešení: (teda nalezli jsme jich více, ale tyhle jsou nezajímavější)

1) Každý dostane čtvrtinu, tedy všichni dostanou rovným dílem.

Hlavním argumentem bylo, aby se nehádali, že by měl druhý více. (Toto řešení u mé tety dopadlo tak, že i bratrancům po rozkrojení jablka vážila každému svou půlku na váze, aby měli stejně gramů).

2) Na třetiny a to proto, že holčička, co si podpírá bradu nedostane nic. No nedostane nic proto, že je vegetariánka a pizza je se salámem. Tedy první varianta na čtvrtiny by nebyla spravedlivá vůbec, když chudinka nedostane nic.

3) Na poloviny a to proto, že chlapec v modrém tričku na pizzu neslintá, ale jen se usmívá, protože ji jíst nebude, když je alergický na lepek. A tedy jeho část také nesní.

4) Bloncka může nůž klidně schovat, protože je evidentně dost při těle a radši by si měla jít zaběhat. Jistě kouká moc na TV, cpe se zmrzlinou a pizzou často a tak dostane celou skoro podvýživený chlapec vlevo.

Tak co je teda spravedlivé, jak byste dělili spravedlivě vy?

Podle věku, podle váhy, podle chuti, podle pohlaví, podle barvy vlasů?

Kde je teda ta spravedlnost?

Odpověď není daleko. Spravedlnost je jen program v naší hlavě (proto nutíme děti se dělit spravedlivě a ve škole je to i v učebnicích od první třídy) a spravedlnost používáme ne proto, abychom dali každému stejně, ale proto, aby nás nikdo neosočil, že jsme mu dali méně.

A jelikož je spravedlnost u každého nastavená jinak, tak nějaká univerzální spravedlnost neexistuje.

Můžete se zeptat “A co teda spravedlnost, když nám někdo něco provede?“, tak sorry, to také není volání po spravedlnosti, to je volání po pomstě 😉

Spravedlnost nebo závist?

Příběh o spravedlnosti rovnou od zdroje 🙂

Matouš, 20. kapitola

“Nebeské království je podobné hospodáři, který vyšel za svítání, aby najal dělníky na svou vinici.
Domluvil se s dělníky na denáru za den a poslal je na svou vinici.
Když vyšel ven okolo deváté hodiny, uviděl jiné, jak postávají na návsi a zahálejí,
a tak jim řekl: ‚Jděte i vy na mou vinici. Dám vám spravedlivou odměnu.’
A tak šli. V poledne a kolem třetí odpoledne vyšel znovu a udělal totéž.
Když pak vyšel kolem páté odpoledne, našel jiné, jak tam postávají, a tak jim řekl: ‚Proč tu stojíte a celý den zahálíte?’
‚Nikdo nás nenajal,’ odpověděli mu. Řekl jim tedy: ‚Jděte i vy na mou vinici.’
Večer řekl pán vinice svému správci: ‚Zavolej dělníky a vyplať jim mzdu, počínaje od posledních až po první.’
Přišli tedy ti najatí kolem páté odpoledne a dostali každý po jednom denáru.
Když přišli na řadu ti první, mysleli si, že dostanou víc, ale i oni dostali každý po jednom denáru.
A když ho dostali, začali reptat na hospodáře:
‚Tihle poslední pracovali jednu hodinu a tys je postavil naroveň nám, kteří jsme v tom horku dřeli celý den!’
On však jednomu z nich odpověděl: ‚Příteli, já ti nekřivdím. Nedomluvil ses se mnou na denáru?
Vezmi si, co ti patří, a běž; já ale chci dát tomuto poslednímu stejně jako tobě.
Nesmím si snad na svém dělat, co chci? Anebo snad kvůli mé štědrosti trpíš závistí?’
Takto budou poslední první a první poslední.”

Spravedlnost a demokracie

slepa_spravedlnost

V demokratickém systému existuje proces, kterému se říká volby. Občané volí svého zástupce, aby za ně rozhodoval ve věcech státních, městských, kulturních, sportovních a jiných.

Spravedlnost voleb

Ve snaze učinit volební systém spravedlivým, přicházejí návrhy na poměrný systém, většinový systém atp. Daří se však tato snaha? Pokud si jednoho zástupce zvolí 100% obyvatelstva, bude tato volba v pravdě spravedlivá. Jestliže se jen jediný člověk tohoto zástupce nezvolí, pro tohoto jednoho spravedlivá být nemůže, protože daný zástupce není „jeho, či od něho“.

Takto nezastoupený občan má pak jakého zástupce?
Kdo za nezastoupeného občana rozhoduje ve státních, církevních, kulturních a jiných věcech?

Rozhoduje za něj zástupce těch druhých.

Menšina jako příčina demokracie

S tím souvisí vznik menšin a většin. Menšina je skupina lidí, jež není tak početná, jako většina. Volený zástupce menšiny pak nemá možnost se do voleného sboru dostat, nebo bude jeho hlas zmenšený.

Nástroje pro snížení nespravedlnosti vůči menšinám jsou na druhou stranu zase nespravedlivé pro občany většiny. Většinový občan by také rád příspěvek na pastelky, či osobního terapeuta.

Jediné rozhodnutí, které je v pravdě spravedlivé, je takové, se kterým souhlasí všichni.

Pokud by se našel někdo, kdo s rozhodnutím nesouhlasí, tak není žádná dohoda. I ten jeden jediný, co nesouhlasí, pak může dohody ignorovat až dokonce sabotovat.

Jak se mohou projevovat nesouhlasy s rozhodnutím většiny, můžeme pozorovat na různých demonstracích, protestech a dokonce i násilných činech.

© 2017 Tomáš Roud

Theme by Anders NorenUp ↑

Může se Vám líbitclose