Tomáš Roud

Miluji tě a děkuji ti ♥

Touha po odměně

V dětství jsem se naučil, že když jsem hodný, dostanu odměnu a pokud zlobím, dostanu trest.

Zlobivého Tomáška nechci

Když mi bylo kolem 4 let, tak mi toto vždy říkala maminka, když jsem zlobil a tak mi odpírala lásku. Bylo potřeba se změnit a říci mamince: “Zlobivý Tomášek už odešel, teď je tu jen ten hodný”.

Pochopil jsem tedy velmi brzy, že abych dostal odměnu a je jedno, jestli to bylo pomazlení nebo nějaká sladkost, musel jsem být hodný Tomášek.

Hodný Tomášek jsem vlastně tehdy, pokud dělám to, co ode mne druzí chtějí, nebo očekávají. Tedy chci-li být hodný a dostávat odměny, musím být hodný Tomášek.

Pořád dělám hodného Tomáška

Pomohl mi si to uvědomit i kamarád ze základní školy, Ruda, který si na Facebooku, postěžoval, že se velmi snažil a pomáhal s přípravou dne otevřených dveří ve vinařství. Rozumím Ti na 100 % Rudo, také to dělám.

Pokud něco dělám pro odměnu, nedělám to pro potěšení z dělání. Jestliže se pak nedostaví odměna, logicky mne napadají slova jako: “Že jsem se na to nevykašlal, nikdo mne neocení apod”.

Dělat vše naplno a neobávat se neúspěchu

Nedávno jsem viděl motivační video s Arnoldem Schwarzeneggerem, kde povídal o tajemstvích úspěchu. Velmi mne zaujala 2 z nich.

Dělej vše naplno – rozumím, jako dej do toho všechno, jako čtvrtá dohoda, vše dělej, jak nejlépe dovedeš. To přináší štěstí a omezuje následná výčitky svědomí při neúspěchu.

Neobávej se selhání – chápu tak, že není ani tak důležitý výsledek činnosti, jako činnost samotná. To nahrává právě obracení pozornosti k činnosti samotné a ne k odměně.

Proč třeba maminka vaří svým dětem a vyžaduje, aby jí pochválili, jak je jídlo dobré? Že by chtěla láskyplné ocenění, za svou láskyplnou činnost, vařit pro děti? Tahle láskyplná činnost se změní v lítost až třeba ve hněv, pokud jí nikdo nepochválí a nebo dokonce řekne, že se jim to zdá přesolené. Kam zmizí ta láska?

Pojďme se radovat ze života

Pojďme dělat věci pro sebe, pojďme dělat pro dělání samotné. Můžeme vařit pro radost z vaření, můžeme pomáhat pro radost z pomáhání a ne pro díky a ovace.

Pojďme prosím začít žít šťastně.

Pojďme se společně hlídat, kdy děláme věci pro odměnu!

Jak mám vědět, čím chci být?

Znáte to, je vám 14 let a lidé kolem vás začínají kroužit a ptát se, tak co Tomášku, čím pak budeš, až budeš velký?

Povolání jako přísun peněz

Některým lidem a myslím si, že těch lidí je prozatím většina, si vybírá povolání podle rodičů, přátel či podle výdělků. Bez ohledu na to, jestli je to baví, jestli jim taková práce jde. V takovém povolání pak člověk zůstane i 50 let a pak odchází do vytouženého důchodu.

Děláte svoje povolání pro peníze? Že nevíte, jak na to přijít? Prostě se zeptejte sami sebe:

Kdybyste teď vyhráli 10 milionů euro, dělali byste toto povolání dál?

Snadná otázka, představa a odpověď již snadné být nemusejí.

Proč se většina lidí neseberealizuje v povolání?

Ve 20. století žil velmi moudrý pán Abraham Maslow, který zveřejnil pyramidu potřeb člověka. Dnes se o tom učí již děti v 7. třídě. Pan Maslow říkal, že pokud nemá člověk zabezpečenu nižší úroveň potřeb, nemůže řešit vyšší úroveň. Například, nebudete řešit svoje společenské postavení, pokud nemáte pořádně co jíst.

Pyramida potřeb - Abraham Maslow - Wikipedia

Pyramida potřeb – Abraham Maslow – Wikipedia

Vyděláváte peníze, abyste měli na jídlo? Pak budete řešit první úroveň.

Máte co jíst, ale vyděláváte, abyste zaplatili hypotéku a různá spoření? Pak budete řešit druhou úroveň.

Děláte povolání kvůli rodičům (také jsou doktoři), aby vás měli více rádi? Pak budete řešit třetí úroveň.

Děláte povolání pro to, aby vás druzí obdivovali, jací jste skvělí a úžasní? Pak budete řešit čtvrtou úroveň.

Seberealizace je vrcholná potřeba

Realizovat sebe sama. Co to je? Jak to poznat, že je to to pravé?

Než vám řeknu, jak to s tím je, ujistěte se prosím, že máte zajištěny všechny nižší úrovně potřeb. Máte co jíst, kde bydlet? Máte zajištěno, že máte kde bydlet i zítra? Milujete a jste milováni, máte rodinu, kde se cítíte dobře? Cítíte se uznávaní, pobíráte respekt druhých, jste uznávaní?

Pokud odpovídáte kladně, bude pro vás seberealizace hračka. Když se realizujete, cítíte proud. Je to, jako by se ta činnost dělala sama. Je to, jako by skrze vás proudila energie.

Je to přesně ta činnost, která vám jde snadno a děláte ji rádi.

Všimli jste si, že děláte rádi, co vám jde snadno a neděláte rádi, co vám sice nějak jde, ale také dře? Že vám nic snadno nejde a pořád máte s něčím těžkosti? Hledejte pořádně! Klepejte, meditujte, modlete se! Třeba to již neděláte roky. Třeba, když jste byli malí, tak jste malovali, tancovali, přemýšleli o vesmíru, pomáhali babičce péct buchty, snili o dalekých krajích, je to jedno, co to je. Děláte to rádi a jde vám to snadno.

Někteří lidé si to ani neuvědomují právě proto, že jim to jde snadno a myslí si, že seberealizace je něco více, než ve skutečnosti je.

Při realizaci sebe sama, budete šťastní a to vám všem moc přeju.

© 2017 Tomáš Roud

Theme by Anders NorenUp ↑

Může se Vám líbitclose